Firmy dnes řeší paradox: AI urychluje práci s interními i klientskými konverzacemi, ale zároveň zvyšuje riziko, že komunikace zůstane roztříštěná, špatně dohledatelná a mimo kontrolu. Zaměstnanci běžně používají kombinaci nástrojů pro spolupráci a chatovacích aplikací, přičemž část obsahu se současně shrnuje, analyzuje nebo doporučuje k odpovědi automaticky. Výsledkem je velký objem nestrukturovaných dat, která mohou obsahovat citlivé informace a zároveň podléhají interním pravidlům i regulacím.
Platforma LeapXpert cílí právě na tento problém tím, že soustředí externí komunikaci s klienty z kanálů jako WhatsApp, WeChat, iMessage nebo Microsoft Teams do jednoho spravovaného prostředí. V něm se dá komunikace archivovat, dohledávat a auditovat napříč kanály, aniž by se zaměstnancům měnil způsob práce nebo klientům jejich preferovaný kontakt.
Nad tím běží AI vrstva, kterou LeapXpert označuje jako Maxen. Ta vyhodnocuje zprávy z hlediska sentimentu, záměru a signálů souvisejících s dodržováním předpisů. Prakticky to znamená rychlejší orientaci v dlouhých vláknech, možnost označovat podezřelé vzorce chování a připravovat podklady pro kontrolu compliance a právní týmy. Smysl přístupu vystihuje i formulace: „cílem je přinést kontext do compliance“.
V kontextu řízení rizik se často zmiňuje nízká viditelnost používání AI v organizacích. Průzkum Kiteworks z roku 2025 například uvádí, že značná část organizací má omezený přehled o tom, jak zaměstnanci AI nástroje v práci využívají, a část z nich už řešila incident související s daty a AI. U podobných systémů proto hraje roli i architektura ochrany dat, včetně šifrování a modelu zero-trust.
Posun je zřejmý: firemní komunikace se postupně mění z „chatů, které zmizí“, na datový zdroj, který je potřeba řídit stejně pečlivě jako jiné podnikové systémy.
Zdroj: AI News
